Bohatí versus chudí

02.01.2019 12:33

Základem světa je od nepaměti boj mezi chudými a bohatými. Chudí mluví o bohatých s pohrdáním, že se nedokáží vžít do jejich potřeb. Podíváme-li se do mnohých životopisů těch, které považujeme za bohaté, velmi brzy zjistíme, že mnozí bohatí byli v minulosti chudými. Možná víc chudí, než si kdokoli myslí. Co se stalo? Pracovali na sobě, šli si za svými sny a nenechali se odradit neúspěchy. A měli samozřejmě štěstí a dokázali rychle a přesně reagovat. Za úspěchem a bohatstvím je mnohdy mnoho práce a strádání. Tedy i chudí mohou být bohatí. To, co je potřeba zachovat, je naděje a víra v to, že něco umím a že z chudého se mohu stát bohatý.

Ve Francii chtějí znovu zavést solidární dar z bohatství. Přemýšlím o tom, kdo je a kdo není bohatý. V čem je bohatství? Každý ho vidí jinde. Je bohatý ten, který má hmotný majetek, ale je sám? Anebo je bohatý ten, který má kolem sebe mnoho lidí, opravdových přátel, a hmotně sotva vychází? Kdo z těch dvou je opravdu bohatý? O čem je opravdové bohatství? Budou i ti druzí platit daň z bohatství? Hlavním bohatstvím je život. Život a láska, protože dnes jsou to věci, které jsou základem. Které v tom spojení jsou vzácnost.
Děti budou mít zdarma obědy, ale co budou dělat s těmi, které na ně nebudou chodit? Budou je pokutovat? Budou muset děti chodit povinně a bude evidována docházka? Co s dětmi, které budou mít áčko z docházky na oběd. Budou méně inteligentní, nebudou-li chodit na obědy? To je nesmysl zcela zásadní a naprosto odtržený od reality.

Dnes chybí osobnost jako Václav Havel. Společnost je rozdělena a záleží teď jen na nás, zda-li se této situace chopí diktátor nebo diktátorská skupina, která pod pláštěm sjednocení bude řešit svoje zájmy anebo se objeví někdo, kdo se vší pokorou bude tím, který bude umět jednat s oběma skupinami. Je totiž velmi nemoudré, aby byl někdo z debaty vyloučen, ať si ti druzí budou myslet cokoli. Musí se najít někdo, kdo bude mostem a bude mít respekt v obou skupinách a bude jednat se všemi. Dokázat říci i nepříjemné věci s láskou, nadhledem. Dnes, právě dnes, bychom si to měli především přát. Jinak, jak to zmínil Petr Pithart, společnost se bude dál rozdělovat a souhlasím s ním, že to nemůže s národem dopadnout v budoucnu dobře. Dobré by bylo i spojení Václava Havla a Václava Klause. Jeden by měl na mysli občanskou společnost, druhý ekonomiku. Spolupráce obou typů by mohlo být velmi prospěšné. Václav Havel zde chybí, ale Václav Klaus tady je.

Evropa je dnes na křižovatce. Boj bohatých a chudých, nikoli jako základ třídního boje, ale dvou skupin obyvatel, je stále více vidět.  Střední třída je dnes pod velkým tlakem a bude to mít velmi těžké.  Střední třída jako hnací motor každé ekonomiky se pomalu zmenšuje a třecí plochy mezi bohatými a chudými se stále více přibližují.

Připadá mi, že se Evropa vůbec nepoučila. Jak kdysi řekla Margaret Thatcherová: „Svět se nestal bezpečnější. To jen my jsme méně ostražití.“ Mám pocit, že jsme na to zapomněli.

28. prosince 2018,  Komentář Pavla Veselého pro E15