„Stádo jest jenom pro pohodlí pro zisk pastýře, ale obec má býti pro pohodlí, pro zisk všech.“
Havlíček by se očividně jako zdroj úvah nad vizemi i po 166 letech hodil. Třeba by aktuálně stálo za to se zamyslet, kteří z hradních aspirantů přistupují k lidem jako k údům obce a kteří jako ke stádu. … Mravní vzdělání má mládeži poskytnout rodina, o „rozumové“ vzdělání by se pak měla postarat obec. Havlíček míní, že dobře zřízená obec musí být založena na principu všeobecného užitku a vystavena na zásadě: Něco za něco, nic za nic. Ten, kdo pak ve společnosti přispívá více k obecnímu dobru – ať už vykonanou prací či odvedenými penězi obci (daně) –, by měl také dostávat více z obecních výhod. A naopak: „Darmo aneb zpolodarmo užívati všelikých výhod a užitků na cizí útraty a na cizí obtíž jest nedůstojno čestného člověka, jest buď lupičství aneb nectné darmochlebství.“ Nepřítelem obce je člověk, který odmítá podílet se na chodu obce a plnit povinnosti nezbytné pro chod společenství a dosažení společných cílů. Ještě horší je ten člen obce, který ostatním škodí. „Takový oud neb takoví oudové obce jsou mnohem horší než zjevní nepřátelé obce,“ dodává Havlíček. …